CNG jako ekologické palivo ve vozidlech
CNG je zkratka anglického názvu pro stlačený zemní plyn - Compressed Natural Gas.
Společnost HTS spol. s r.o. je držitelem Typového schválení k provádění hromadných přestaveb vozidel na pohon zemním plynem č. 2701/I ze dne: 10.12.2007,pod č.j. 3071/2007-150-SCH2.Toto typové schválení nás opravňuje provádět přestavby vozidel na CNG v široké škále osobních a užitkových automobilů.Tyto přestavby vozidel provádíme prostřednictvím našich smluvních montážních dílen.
Zemní plyn má velký potenciál pro využití jako motorové palivo. Je levný, má vysoké oktanové číslo, jedná se o čisté palivo, které nemá problémy se současnými i budoucími emisními limity.

Zemní plyn může být užíván jako motorové palivo v klasických spalovacích motorech, benzínových nebo přímo plynových. Pro využívání zemního plynu ve vozidlech slouží speciální zásobník plynu a vstřikovací systém.
Zemní plyn lze využívat jednak ve formě stlačeného plynu - CNG (tlak 200 barů), tak ve zkapalněné formě - LNG (při teplotě -162°C). CNG verze je v současnosti častější variantou.
Zemní plyn je užíván jako motorové palivo v klasickým spalovacích motorech, benzínových nebo přímo plynových. Lze ho využívat jednak ve formě stlačeného plynu - CNG (tlak 200 barů), tak ve zkapalněné formě - LNG (při teplotě – 162°C).
Parlament České republiky schválil novelu silniční daně
Poslanecká sněmovna minulý týden schválila novelu zákona o silniční dani. Díky změnám budou od tohoto druhu daně zcela osvobozena ekologicky šetrná vozidla. Jde o auta určená k podnikání, jež pohání LPG (propan-butan), CNG (zemní plyn) či jezdí pouze na elektrický pohon. Nulovou daň zaplatí také ta vozidla, jež jsou vybavena hybridní technologií nebo jejich pohonné jednotky dokáží spálit směs etanolu a benzinu (E85). Úleva se týká vozidel pro dopravu osob a pro ta užitková/nákladní do 12 tun. Nově daň zaplatí povinně náklaďáky od 3,5 tuny.
Zemní plyn - ekologické palivo
Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla na kapalná paliva. A to nejen oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, uhličitého, pevných částic, ale také i karcinogenních látek – polyaromatických uhlovodíků, aldehydů, aromátů včetně benzenu.
Zkušenosti z praktického použití vozidel s pohonem na zemní plyn ukázaly, že provoz těchto vozidel se oproti provozu vozidel s naftovými motory z hlediska životního prostředí vyznačuje především následujícími výhodami.
- Výrazné snížení emisí pevných částic (PM – Particulate Matters), které jsou u naftových motorů považovány z důvodu mutagenních a karcinogenních účinků za nejzávažnější
- Kouřivost vznětových motorů je u plynových pohonů prakticky eliminována
- Snížení dalších dnes sledovaných složek emisí – oxidů dusíku NOx a emisí oxidu uhelnatého CO
- Snížení emisí oxidu uhličitého (skleníkového plynu) cca o 10 -15 %
- Výrazné snížení nemetanových, aromatických a polyaromatických uhlovodíků (PAU), aldehydů
- Snížení tvorby ozónu v atmosféře nad zemí, který způsobuje tzv. „letní smog“
- Spaliny z motorů na zemní plyn neobsahují oxid siřičitý (SO2)
- Do zemního plynu se nepřidávají aditiva a karcinogenní přísady
- Plynové motory mají tišší chod, úroveň hluku plynových autobusů oproti naftovým je díky „měkčímu“ spalování nižší o 50 % vně vozidel, o 60 - 70 % uvnitř vozidel
- Při tankování nevznikají žádné ztráty paliva (odpařování nafty)
- Nemožnost kontaminace půdy v důsledku úniku nafty na silnici, v garáži.

Reaktivní uhlovodíky (HxCx o 80 % méně
reaktivních uhlovodíků |
Oxidy dusíku
(NOx) o 20 % méně oxidů dusíku |
Oxid uhelnatý
(CO) o 75 % méně oxidu uhelnatého |
Oxid uhličitý
(CO2) o 25 % méně oxidu uhličitého |
Zemní plyn - ekonomické palivo

- náklady na zemní plyn jsou nižší - provoz „plynových“ automobilů je tedy levnější.
- od 1. 1. 2004 , tedy i po zavedení spotřební daně, je cena stlačeného zemního plynu v České republice méně než poloviční ve srovnání s benzínem. CNG tak zůstává nejlevnějším palivem pro pohon vozidel
- nízké venkovní teploty mají menší vliv na startování vozidla
- zemní plyn - jako pohonnou hmotu - nelze odcizit
- čisté palivo, které nevytváří karbonové usazeniny, pozitivně ovlivňuje životnost motoru i motorového oleje
Zemní plyn – bezpečné palivo

Vozidla na zemní plyn jsou bezpečnější než vozidla používající benzín, naftu nebo LPG. Tento fakt vyplývá z fyzikálních vlastností zemního plynu i ze zkušeností z dlouhodobého provozu, protože:
- zemní plyn je, oproti kapalným palivům (benzinu, naftě, LPG), lehčí než vzduch
- zápalná teplota zemního plynu je oproti benzínu dvojnásobná
- silnostěnné plynové tlakové nádoby, vyráběné z oceli, hliníku nebo kompozitních materiálů, jsou bezpečnější než tenkostěnné nádrže na kapalné pohonné hmoty
Současné nevýhody zemního plynu v dopravě
- nedostatečná infrastruktura – výstavba sítě plnicích stanic CNG v ČR se připravuje
- vyšší náklady na vozidlo - přestavby vozidel na plyn zvyšují cenu vozidla a sériově vyráběné plynové vozy jsou dražší
- vyšší náklady na plnicí stanice
- provozní nevýhody:
a) zvýšení celkové hmotnosti automobilu v důsledku instalace tlakové nádrže
b) zpřísněná bezpečnostní opatření (garážování, opravy...)
c) u přestavovaných vozidel snížení výkonu motoru (o cca 5–10 %)
d) menší dojezd CNG vozidel oproti klasickým palivům (osobní automobil
přestavěný na zemní plyn – 200–250 km)
Situace v České republice
V České republice se zemní plyn jako pohonná hmota začal uplatňovat již od roku 1981 - provedena první přestavba vozidla na zemní plyn. Počátkem 90. let patřila Česká republika v plynofikaci dopravy na přední místa ve světě.
Dobře se rozbíhající program plynofikace dopravy se zpomalil, nastala léta stagnace. Před Českou republikou jsou evropské země, které s plynofikací dopravy začínaly daleko později.
V současné době zemní plyn jako pohonnou hmotu využívá cca 650 vozidel, z toho je přibližně 450 osobních a dodávkových vozidel (především distribučních plynárenských společností) a 200 autobusů, jak městských (Havířov, Frýdek Místek, Prostějov), tak meziměstských (ČSAD Bus Ústí nad Labem).

Další informací o využití zemního plynu v dopravě v ČR na www.cng.cz.










Reaktivní uhlovodíky (HxCx o 80 % méně
reaktivních uhlovodíků
Oxidy dusíku
(NOx) o 20 % méně oxidů dusíku
Oxid uhelnatý
(CO) o 75 % méně oxidu uhelnatého
Oxid uhličitý
(CO2) o 25 % méně oxidu uhličitého
